O společnosti

Společnost International Business Machine, známá pod zkratkou IBM, se věnovala poskytování softwarových a hardwarových technologií. Na počátku 80. let 20. století přinesla na trh revoluční počítač a před začátkem nového tisíciletí představila nejrychlejší počítač na světě. Od roku 2011 přesunula své zaměření do světa umělé inteligence a cloudových řešení. Svým klientům nabízí konzultační služby, poskytuje software a infrastrukturu založené na AI a hybridním cloudu. V současnosti se zaměřuje na vylepšování AI a kvantovou výpočetní technologii v rámci 19 výzkumných zařízení ve 12 laboratořích po celém světě, přičemž zaměstnává více než 300 tisíc zaměstnanců.[1]

Miliardy do kvantových počítačů

O zájmu IBM v souvislosti s kvantovými výpočty svědčí i jeho rozhodnutí investovat v USA minimálně 30 miliard USD na rozšíření vývoje a výroby kvantových počítačů, včetně mainframů – sálových počítačů, které se využívají pro kritické aplikace s nutností zpracovat obrovské množství dat. Investice, kterou firma oznámila 28. dubna 2025, patří do 150miliardového finančního balíku, který plánuje využít v následujících 5 letech, čímž chce podpořit americkou ekonomiku. Očekává, že její plány pomohou zlepšit konkurenceschopnost a národní bezpečnost Spojených států spolu se změnami v oblasti zaměstnanosti. Snahou IBM je také stát se co nejdříve lídrem v kvantovém odvětví, které generální ředitel Arvind Krishna označil za definici budoucnosti. Je důležité také dodat, že podle samotného IBM již nyní disponuje největším počtem kvantových systémů na světě.[2]

Konkurence je velká

Zájem o prvenství v kvantové technologii, která dokáže během pár minut vyřešit úlohy, jež by běžným komerčním počítačům trvaly miliardy let, má více společností. Mezi nimi jsou například technologičtí giganti Microsoft, Amazon, Alphabet a Nvidia. První tři z nich představili vlastní kvantové čipy – Majorana 1 (Microsoft)[3], Ocelot (Amazon)[4] a Willow (Alphabet). Polovodič od Alphabetu dokáže snížit očekávané chyby, ten z dílny Amazonu pomáhá téměř o 90 % snížit náklady, které vznikají při integraci kvantové korekce chyb, zatímco Majorana nabízí architekturu topologického supravodiče, který pomáhá řešit nejsložitější úlohy. Nvidia mezitím buduje výzkumné centrum v americkém Bostonu, kde bude spojovat kvantový hardware se superpočítači s AI[5] a navíc investuje 500 miliard v rámci USA, aby tak podpořila výrobu superpočítačů a vývoj AI.[6]

Výsledky překonaly očekávání

Dosavadní podnikání IBM se podle jeho hospodářských výsledků vyplácí, a navíc překonalo očekávání trhu. Za první čtvrtletí 2025 se společnosti podařilo dosáhnout tržeb ve výši 14,5 miliardy USD, což bylo meziročně o 1 % více, přičemž tahounem byl segment softwaru se 7% nárůstem tržeb. Podle CNBC se očekávalo, že celkové tržby dosáhnou 14,4 miliardy USD. Stejný scénář nastal i u zisku na akcii, který dosáhl 1,6 USD, což je o 0,2 USD více než odhad. Čistý příjem naopak klesl na 1,06 miliardy USD ve srovnání s minulým rokem, kdy byl na úrovni 1,61 miliardy USD. U zbývajících segmentů došlo k poklesu, přesto však jejich výsledky byly vyšší, než analytici očekávali. V případě konzultačního segmentu šlo o tržby ve výši 5,07 miliardy USD (očekávané byly 5,05 miliardy USD) a oblast infrastruktury, která zahrnuje i sálové počítače, přidala k tržbám 2,89 miliardy USD (očekávané byly 2,76 miliardy USD).

Při pohledu do aktuálního druhého čtvrtletí IBM očekává, že jeho tržby vzrostou na 16,4 až 16,75 miliardy USD, což by při dosažení středního rozpětí bylo více, než se očekávalo. Krishna ujistil investory, že jejich úspěch tkví ve strategiích hybridního cloudu a AI, což se odráží i na výkonnosti, přičemž potřeby jejich zákazníků zůstávají nadále v popředí.[7] [8]

Akcie překonaly výkon konkurence

Softwarovému gigantovi se v tomto roce daří i na burze. Od začátku roku vzrostla hodnota jeho akcií o více než 7 % na 236,16 USD (stav k 29. dubnu 2025). Výraznější poklesy společnost zaznamenala na začátku dubna 2025 po oznámení plošných cel a 23. dubna 2025 po zveřejnění zmíněných hospodářských výsledků, což bylo způsobeno oznámením o pozastavení 15 spoluprací s vládou USA v rámci úsporných opatření Trumpovy administrativy. Přesto si IBM vedlo výrazně lépe než výše zmíněná konkurence. Za poslední rok vzrostla cena akcií firmy o 41 % a při pohledu na pětiletou výkonnost šlo o více než 102% nárůst.*

Vývoj cen akcií společnosti IBM za posledních 5 let. (Zdroj: Google Finance)*

Závěr

Investice IBM není jen ambicí zrychlit práci v mnoha oblastech, ale strategickým krokem, který může ovlivnit i hodnotu společnosti. Ve vztahu ke konkurenci je to také signál, že si firma chce posílit své postavení v rychle se měnícím technologickém prostředí. Nesmíme však zapomínat na rizika, jelikož stále jde o novou technologii, která mimo jiné vyžaduje vysoké výdaje.

* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.

[1] https://www.ibm.com/about?lnk=flatitem

[2] https://newsroom.ibm.com/2025-04-28-ibm-unveils-150-billion-investment-in-america-to-accelerate-technology-opportunity

[3] https://news.microsoft.com/source/features/innovation/microsofts-majorana-1-chip-carves-new-path-for-quantum-computing/

[4] https://www.aboutamazon.com/news/aws/quantum-computing-aws-ocelot-chip

[5] https://nvidianews.nvidia.com/news/nvidia-to-build-accelerated-quantum-computing-research-center

[6] https://www.cnbc.com/2025/04/14/nvidia-to-mass-produce-ai-supercomputers-in-texas.html

[7] https://newsroom.ibm.com/2025-04-23-ibm-releases-first-quarter-results

[8] https://www.cnbc.com/2025/04/23/ibm-q1-earnings-report-2025.html