Upozornění na rizika: Finanční rozdílové smlouvy (CFD) jsou složité nástroje a jsou spojeny s vysokým rizikem rychlých finančních ztrát v důsledku pákového efektu. U 72,29 % účtů retailových investorů dochází k finančním ztrátám při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko finančních ztrát. Přečtěte si prosím Upozornení na rizika.
Klouzavý průměr
Klouzavý průměr je jedním z nejčastěji používaných indikátorů technické analýzy. Jeho hlavním účelem je odfiltrovat krátkodobé cenové pohyby a ukázat směr, kterým se cena ubírá z pohledu vyššího časového rámce. Na grafu se klouzavý průměr zobrazuje jako hladká linie založená na průměrné ceně za zvolené období. Díky tomu působí jako vizuální průvodce, který obchodníkům pomáhá rozpoznat, zda je trh v rostoucím, klesajícím nebo bočním trendu. Na co byste si ale měli dát pozor?
Dva nejčastěji používané typy klouzavých průměrů jsou Simple Moving Average (SMA) a Exponential Moving Average (EMA). SMA počítá průměrnou cenu za určený počet období a každému dni (nebo svíčce) přiřazuje stejnou váhu. Je stabilnější a méně reaguje na náhlé cenové výkyvy, což může být výhodné na klidnějších trzích. Naproti tomu EMA klade větší důraz na nejnovější ceny, a proto rychleji reaguje na změny trendu. Pro obchodníky, kteří hledají dynamičtější a citlivější indikátor, může být EMA vhodnější, je však třeba počítat s tím, že v obdobích zvýšené volatility může generovat více falešných signálů.
Jedním z nejčastějších způsobů využití klouzavého průměru je sledování, zda se cena nachází nad nebo pod jeho linií. Pokud cena zůstává delší dobu nad klouzavým průměrem, často to signalizuje rostoucí trend, zatímco cena pod ním může naznačovat klesající trend. Obchodníci také často používají kombinaci dvou nebo více klouzavých průměrů s různými periodami. Když se rychlejší klouzavý průměr (například EMA 50) protne s pomalejším (například SMA 200) směrem vzhůru, vzniká breakout bod, který lze interpretovat jako počáteční signál začátku rostoucího trendu. Naopak, průsečík směrem dolů může naznačovat možný pokles – tedy klesající trend.
Klouzavý průměr může sloužit také jako dynamická úroveň podpory nebo rezistence. V rostoucím trendu se cena často odráží od klouzavého průměru směrem vzhůru, zatímco v klesajícím trendu působí jako bariéra bránící růstu. Tento jev je zvláště výrazný na vyšších časových rámcích, kde má trh tendenci tyto linie respektovat mnohem konzistentněji. Pro obchodníky to znamená, že klouzavý průměr lze využít nejen k určení trendu, ale i jako potenciální vstupní nebo výstupní bod.
Ačkoli je klouzavý průměr silným nástrojem, neměl by se používat izolovaně. V bočních trzích může indikátor generovat velké množství falešných signálů, což vede k zbytečným ztrátám. Jak již bylo zmíněno, může být součástí obchodního vstupního nastavení, ale měl by se vždy kombinovat s další podmínkou, například se svíčkovými formacemi nebo širším tržním kontextem. Stejně tak je nezbytné přizpůsobit nastavení klouzavého průměru konkrétnímu trhu a obchodnímu stylu.